Zobrazují se příspěvky se štítkemvýtvarné umění. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýtvarné umění. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 21. listopadu 2021

pátek 19. listopadu 2021

Kniha má vlastní blog - http://www.ztracena-v-obraze.blogspot.com a tam jsou vloženy další ukázky

 Pro další ukázky z knihy jděte na blog - http://www.ztracena-v-obraze.blogspot.com.

 

Myslete na to, že čas utíká a je třeba rychle pomoct knize k vydání na https://bit.ly/KupZtracenou

    Děkuji všem.

neděle 14. listopadu 2021

Bude tedy moct kniha "Ztracena v obraze mezi zloději" vyjít? Zatím to dle Vašeho spíš nezájmu moc nevypadá.

 Někde se stala chyba? Sice všude se příspěvky líbí, avšak zájem v předprodejovém crowfundingu "NIC MOC" - tedy spíš převažuje to "NIC". Stále je v nabídce mnoho zajímavých odměn, včetně dvou obrazů na obálce: 

Možná se staly nějaké chyby - třeba, že jsem rukopis označila jen jako detektivku, přitom samozřejmě je tam toho mnohem víc - kniha o výtvarném umění - o tom, s čím se lze ve výtvarném umění potýkat - nikdy nezapomenu přidat i zmínky o svém šestém smyslu, který mi určitě několikrát zachránil život, o předpovídacích snech a dalším a dalším. Psát jen detektivku by pro mne již bylo málo. Navíc vyžaduji, aby mnou napsané nebylo snůšnou hnusu, odporu a děsu, ale především uměleckým dílem, přinášejícím i estetický zážitek. Ano - rozhodně nejsem ctitelem tzv. "severských detektivek". Když se tu objevily, tak jsem pro poučení i něco z nich shlédla a dosud se mi dělá špatně. Nemám ráda ani drogové či jiné gangy, ale kdyžtak promyšlený zločin v nějakém zajímavém prostředí. Prostředí je důležité. Chápu, že to může být kritizováno jako vyhýbání se tomu, na co je třeba upozorňovat, jako právě na drogy, bezdomovce apod., ale prostě nemůžu. Příliš vše prožívám, do všeho se vciťuji a to opravdu nemůžu. O tom se mi jen zdají hrůzné sny.

Pointa je výborné místo k vydávání knih, už proto, že nevyžaduje určitý žánr. Takže možná se v některém z příštích rukopisů budu výhradně zabývat naší v ženské linii děděnou schopností média. Chystám se k tomuto tématu již založit speciální blog a pak v rukopisu z něj čerpat. 

neděle 3. října 2021

Mé knihy se chystají k vydání - texty s mými obrazy jako ilustracemi

 Vypadá to, že konečně jsem našla nakladatelství, které mi  bude vydávat mé knihy - tedy texty i s ilustracemi mých obrazů.

Nyní přednostně jsou chystané dvě knihy: Česká šlechtična v červí díře

a Ztracena v obraze mezi zloději.

Již jsou hotové obálky k oběma knihám, které jsou vytvořeny vždy ze dvou mých obrazů:



Přípravu vydání sledujte na webu nakladatelství: http://www.pointa.cz

 .


čtvrtek 29. dubna 2021

Momentálně přesně 30 videí autorského čtení vkládáno na YouTube

 





Postupně je na YouTube vkládáno 30 videí autorského čtení - zkopírujte si adresu a vložte do vyhledávače:

https://www.youtube.com/channel/UCUny0kji1we4n_2BUbQtamw

V době covidu jsem byla vyzvána jednou nakladatelkou k tomuto počinu, vložit svá autorská čtení na FB. Tam to však není přístupné pro každého.

Na pozadí svých ilustrací čtu své texty. Ilustrace jsou tvořeny buď mnou namalovanými obrazy, dále mými fotografiemi či kolážemi s použitím všech technik - jak ilustrace, tak vlastní videa jsou zhotovena pomocí fotoaparátu Canon.

Předem jsem se omluvila za zhoršenou kvalitu čtení, způsobenou zejména první devítihodinovou operací rakoviny štítné žlázy, kdy jsem byla předem upozorněna, že po operaci možná vůbec nebudu mluvit. Také je znatelná únavnost.

Stejně věřím, že si své najdete v detektivních příbězích, často silně inspirovaných mým životem.

Přeji příjemný poslech.



čtvrtek 22. října 2020

Zatím publikované

V minulém tisíciletí od r. 1979 byly v hojném počtu publikované odborné uměleckohistorické texty. Zde přehled publikovaného, jak dřívějších odborných textů, tak i novějších beletristických, jak byly do konce r. 2019 nahlášeny agentuře Dilia. Není zaručeno, že bylo nahlášeno vše - rozhodně novinové a časopisecké články určitě nikoliv:



Přesně na přelomu tisíciletí nastal zlom, kdy jsem začala mít jakési sysifoské pocity z psaní odborných textů, že jsou určeny pouze pro úzký okruh čtenářů a nemají širší dopad. Už od nejranějšího mládí jsem měla neobyčejně ráda detektivní žánr, k čemuž jsem byla vedena tatínkem, nadšeným jak kriminalistikou, tak klasickou detektivní literaturou, což jsou dva široce zastoupené okruhy literatury v naší rodinné knihovně. Vždy jsem považovala za neobyčejně determinující a omezující názory rádoby vzdělanců, opovrhujících detektivní literaturou jako podřadným žánrem a uzavírajících se tak mnoha do detektivek vložených moudrům. Je to až neskutečné, co se v této literatuře skrývá moudrosti a znalostí, vesměs z oboru, do nějž autor zvlášť pronikl svým předchozím povoláním - viz jedy Agathy Christie, s nimiž se seznámila jako ošetřovatelka za první světové války... Mou specializací je především výtvarné umění, jemuž se věnuji v podstatě od narození. Už jako malé dítě jsem nebyla ráda, když jsem měla předstírat, že ráda běhám venku a hraji si s jinými dětmi. Nejraději jsem měla vždy sedět sama doma u stolu a malovat si, popř. listovat v knížkách, v nichž jsem už v předškolním věku znala do detailu každou ilustraci. Rodičům připadalo "málo", abych studovala malířství, viděli ve mně spíš vědkyni, a proto se logicky mým vystudovaným oborem staly dějiny umění. V raném mládí jsem vždy byla velmi zodpovědná a cítila jsem povinnost zodpovědně se věnovat vystudovanému oboru a tvůrčí umění proto ustoupilo poněkud do pozadí (jak výtvarné, tak literární).

Už v 90. letech jsem měla své nakladatelství a vydavatelství TABULARIUM TRADITIONIS, již svým názvem odkazující k tomu, že se ještě nevěnovalo volné tvůrčí práci, nýbrž spíš zde stále bylo základem uměleckohistorické zaměření. 


Také jsem tehdy vstoupila do Syndikátu novinářů, kde jsem velkou část 90. let byla předsedkyní Klubu kultury. Nejspíš bych jí byla dodnes, kdybych se pak tiše nevytratila, protože zdraví se zhoršovalo a nebylo možné vykonávat vše. Jako předsedkyně Klubu kultury SN ČR jsem tehdy začala vydávat informativní bulletin, v čemž Klub kultury pokračuje dodnes.

S novým tisíciletím jsem překročila svůj stín a navrátila se k tvůrčí práci, v níž ve všech oblastech mohu bohatě využívat teoretických zkušeností z praxe ve svém oboru. Je to logické i v námětech literární tvorby, s využitím množství autentických příhod a zážitků, často vyloženě náležejících k detektivnímu žánru. Ani není třeba je příliš fantazijně domýšlet.

S přelomem tisíciletí jsem se tedy konečně začala věnovat volné tvorbě a v r. 2004 jsem vstoupila do Asociace autorů detektivek, tedy české sekce této mezinárodní organizace AIEP.

Začala jsem psát detektivní povídky, jejichž hlavní postavou byla autobiografická umělecká historička, malířka a spisovatelka ROSEMARIE MACEŠKOVÁ. 

Ukázky z tvorby z let 2001 - 2007 vyšly knižně v únoru 2011 v souboru ZLOČINY MEZI OBRAZY, provázené i čtyřmi mými ilustracemi:







Již předtím v r. 2009 vyšla v rámci AIEP jedna má povídka v souboru povídek více autorů::





V roce 2016 byla jedna má povídka, oceněná v roce 2013 čestným uznáním, zařazena do souboru vybraných povídek více autorů AIEP:


V roce 2020 poté vyšla jedna povídka v souboru vybraných Nejlepších detektivních povídek roku 2019 v rámci AIEP:




V roce 2020 jsem na jaře byla vyzvána účastnit se facebookového projektu ve skupině Čteme své knihy, kde jsem na pozadí svých ilustrací přečetla řadu svých textů, které je tam možné vyslechnout a odkazy jsou na jednom z mých webů:
Postupně budou tyto čtené texty uloženy i buď přímo na některém webu či zde na tomto blogu. Rovněž je uvažováno kdyžtak je vypalovat na CD a nabízet zájemcům.

V tuto chvíli je toto vše, mnoho je toho rozpracovaného a rovněž i nabízeného nakladatelstvím.


Tak kniha nyní nevyjde díky zkaženému crowdfundingu tím, že všichni se nezajímají o knihy, nýbrž jen o to, aby nemuseli být očkováni

 Ano, je to tak. Kniha díky zkaženému crowdfundingu nyní nevyjde, až za půl roku bude učiněn nový pokus a doufejme, že to už se lidé budou...